Regulovatelné zdroje jsou takové zdroje, které mají regulaci výstupního napětí nebo proudu. Regulátor
reguluje výstupní napětí nebo proud buďto na jednu předem danou hodnotu (tzv. "fixní regulátory")
nebo umožňuje nastavit proměnlivou hodnotu výstupního napětí nebo proudu (tzv. "variabilní regulátory").
Regulovat lze jak střídavé zdroje, tak stejnosměrné zdroje.
Stejnosměrné regulované zdroje napětí
Tyto zdroje jsou nejčastějším výskytem regulovaných zdrojů. Jejich úkolem je převést střídavé napětí
ze sítě na pevné stabilizované stejnosměrné napětí. Takovéto zdroje obvykle nahražují baterie, které
by byly nákladné a musely by se neustále obměňovat. Výstupní napětí těchto zdrojů se musí vyznačovat
stabilní hodnotou bez ohledu na odebíraný proud a kolísání odebíraného proudu. Těmto zdrojům se často
říká také "lineární zdroje napětí".
Obrázek 1 ukazuje blokové schema napěťového stejnosměrného regulovatelného zdroje. Na vstupu je nejprve
transformátor, který převede střídavé síťové napětí na nižší hodnotu. Za transformátorem následuje
usměrňovač, který střídavé napětí usměrní. Usměrňovač je vždy doplněn filtrem, který usměrněné napětí
vyhladí. Vzniklé napětí je tak stejnosměrné, ale není regulované. Jeho hodnota se mění jak se změnou
síťového napětí, ale především s proudovým odběrem.

Obr.1
Z toho důvodu, aby stejnosměrné napětí nekolísalo s odběrem následuje za usměrňovačem regulátor. Aby
regulátor mohl účině fungovat, je nutno mu nastavit referenci, tedy určit jaká má být pevná hodnota
výstupního napětí. Regulátor pak na takovou hodnotu reguluje výstupní napětí. A nakonec, na výstupu
za regulátorem jsou již jen měřící přístroje odebíraného proudu a napětí.
Následující obr. 2 ukazuje blokové schema téhož zdroje doplněné o tzv. "zpětnou vazbu". Zpětná
vazba zavádí zpět do regulátoru informaci o napětí na výstupu a právě odebíraném proudu. Regulátor na
základě této informace lépe nastavuje výstupní napětí a řídí (omezuje) výstupní proud ze zdroje do zátěže.
Regulátor tak může pracovat v režimu buďto konstatního napětí (označuje se zkratkou "CV" - constant
voltage) nebo v režimu konstatního proudu (označení "CC" - constant current).

Obr.2
Konkrétní řešení jednoduchého napěťového regulátoru ukazuje obr. 3. Na vstupu je transformátor, který
snižuje síťové napětí 230V na nižší hodnotu. Za tranformátorem následuje můstkový, nebo-li Graetzův
usměrňovač tvořený diodami D1 až D4 a doplněný filtračním kondenzátorem CIN. Teoretická
hodnota napětí na kondenzátoru CIN za Greatzovým usněrňovačem je 1.4-násobek efektní hodnoty
napětí na sekundárním vinutí transformátoru. Tedy, pokud transformátor má napětí na sekundárním vinutí
10V, mělo by napětí na kondenzátoru CIN být 14V. V praxi tomu tak nebude, protože na diodách
D1 až D4 jsou úbytky napětí Uf. Toto napětí závisí na typu diody, proudu procházejícím diodou
a teplotě diody. Pohybuje se od cca 0.5V až do 1.2V. Protože v Gratzově můstku jsou v sérii dvě diody,
bude úbytek dvojnásobek Uf.

Obr.3
Regulátor je v obrázku označen modře. Je znázorněn tzv. "3-svorkový integrovaný regulátor napětí",
to jsou například regulátory řady 78xx. Pro napětí +5V je to regulátor 7805, pro napětí +12V regulátor
7812 a podobně. Na vstupu regulátoru je napětí UIN a do regulátoru vstupuje proud
IIN.
Na výstupu regulátoru je napětí UOUT a z regulátoru vystupuje proud IOUT. Také
regulátor, podobně jako diody, má vlastní úbytek napětí. Toto napětí - úbytek na regulátoru se označuje
"Dropout Voltage", zkratka UDROP nebo VDROP. Minimální vstupní napětí
UIN musí být nepatrně větší než vlastní úbytek napětí stabilizátoru přičtený k výstupnímu
napětí stabilizátoru.
UIN = UDROP + UOUT
Na druhou stranu, je nutno vzít v úvahu, že napětí na regulátoru, tedy rozdíl mezi UIN a
UOUT násobený proudem I, který prochází regulátorem, tvoří ztrátový výkon na regulátoru.
Tento ztrátový výkon se přemění v teplo, které je nutno z regulátoru odvést.
Příklad:
Vstupní napětí regulátoru UIN = 11 Volt a regulátor bude typ 7805. Napětí UDROP
pro regulátor 7805 je 2V a výstupní napětí UOUT je +5V. To znamená, že pro správnou funkci
regulátoru musí být minimální napětí vstupní napětí:
UIN = UDROP + UOUT = 2V + 5V = 7V
My však máme vstupní napětí 11V. Na regulátoru tedy vznikne úbytek napětí
UIN - UOUT = 11V - 5V = 6V
a při proudu 1A tak vzniknou ztráty 6 Watt ( napětí 6 Volt násobené proudem 1A). Těchto 6 Watt se
přemění na teplo na regulátoru 7805 bude nutno toto teplo odvést z regulátoru pomocí chladiče.
Z hlediska ztrát by tedy bylo optimálnější vstupní napětí UIN = 7.5V, kde by vznikaly ztráty
UIN - UOUT = 7.5V - 5V = 2.5V při proudu 1A pouze 2.5 Watt.
Jaké potřebujeme sekundární napětí transformátoru, abychom dosáhli napětí UIN právě 7.5V ?
Pokud uvážíme ztrátové napětí Uf na diodě 0.8V, pak na dvou diodách je toto napětí 1.6V.
Sečteme-li 7.5V + 1.6V , dostaneme požadované napětí Graetzova usměrňovače 9.1V. Potřebné sekundární
napětí transformátoru je pak hodnota 9.1V dělená číslem 1.4 (druhá odmocnina z čísla 2). Dostaneme
hodnotu 6.5 Volt. Je potřeba připomenout, že těchto 6.5V musí transformátor dávat při plném zatížení
proudem 1A. Tzv. "napětí naprázdno", tedy napětí sekundáru transformátoru bez zátěže, bude muset být
větší a bude záležet na kvalitě transformátoru.
|